Klíčovými podněty pro koncepci domu a jeho umístění byly, výhled, modelace terénu a světové strany. Objekt stavby je z logických důvodů umístěn k severní části pozemku. Je zde ideální nájezd do garáže a dům nezastiňuje vlastní hmotou zahradu. Správným umístěním domu se tak maximalizuje vizuální kontakt s osluněnou zahradou. Členění domu je horizontální, a to z důvodu maximálního prolnutí výhledového horizontu do každodenního bydlení. Této myšlence nahrává samotný sklon terénu. Dům kaskádovitě klesá k jihu. Výškový rozdíl všech kaskád činní 1,4m, což odpovídá zhruba sklonu parcely. Obytná část (obývací prostor a pokoje) je formována hlavními osami (směry) identickými se světovými stranami. Východní část tedy tvoří obytný celek (privátní zóna) pokojů a ložnic. Na jih a západ je potom orientována část obývacího prostoru s pracovnou (tzv. veřejná zóna). Tento komplement je součástí třetí, technické zóny (garáž, sklady,dílna, atd.) která je situovaná podle hranic parcely a tvoří uliční čáru. Nutno podotknout, že část garáže a vstupu do domu bude jediný viditelný prvek ze silnice.

Objekt nemá patro. Jeho nejvyšší bod činí kolem 3,7m. Jedná se o horizontálně pojednanou stavbu. Svoji hmotou tak nevyčnívá do krajiny a naopak podtrhuje její horizontální vnímání. Na parcele je shluk několika vzrostlých stromů, včetně jedné osamocené větší třešně. Je v zájmu investora i návrhu samotného tuto zeleň ponechat a kultivovat. Třešeň hraje v návrhu významnou roli. Je součástí domu. Je středem jeho obytného prostoru a kromě všech esteticko-psychologických výhod, které má pohled do zeleně, tvoří také přirozený slunolam. Vzhledem k přítomnosti velkých stromů a potřebě majitele se zelení nadále obklopovat, lze usuzovat, že dům pohltí krajina, a je zcela možné, že nebude nijak zřetelně z okolí vidět.