
Liberec - Keilův vrch
Sbor Církve bratrské v Liberci
2020 studie
2022 projekt
2024 realizace
Luděk Košťál / stavební řešení
David Bulušek / projekt vytápění
elcenter s.r.o. / projekt elektro, slaboproudé systémy
Jan Trafina / požárně-bezpečnostní řešení
Statika, projekční kancelář s.r.o. / statika
Markéta Hlaváčová / interiér
Realizace:
TOMIVOS s.r.o. / generální dodavatel stavby
D.Stavby s.r.o. / TDS
Ivan Hlaváč / stavební dozor
Fotografie:
Vojtěch Šedý







Kontext
Projekt půdní vestavby navazuje na soubor staveb zahrnující starý dům (původně obytnou vilu) a její přístavbu sálu modlitebny Církve bratrské v Liberci. Autor této přístavby z 80. let, architekt Pavel Vaněček musel tehdy, za socialismu, najít takové architektonické řešení, které by v tehdejších nesvobodných a neperspektivních podmínkách umožnilo postavit kostel, který by příliš nedráždil úřady (tato zábrana po r.1989 padla), umožnil činnost CB a současně byl připraven pojmout nové budoucí výzvy církve sloužící uprostřed velkého univerzitního města.
Členitý novorenesanční sloh starého domu s terasou a věží pak ovlivnil i celkovou architektonickou koncepci přístavby modlitebny. Základní myšlenkou architektonické koncepce je jakýsi „rozhovor tří věží“. Tou nejnižší věží se do areálu (do lobby modlitebny) vstupuje. Prostřední věží proudí světlo do bohoslužebného prostoru se stolem Páně a kazatelnou a třetí věž na starém domu slouží jako malá meditativní (modlitební) místnost k rozhovorům. Dnes, s velkým odstupem času můžeme konstatovat, že se P. Vaněčkovi povedlo realizovat cíle, které si předsevzal. Počet členů Sboru od kolaudace stavby čtyřikrát narostl více a prostor modlitebny i starého domu je bezezbytku a naplno využíván.
Tento odkaz samozřejmě zavazuje. Proto jsme cítili potřebu na něj navázat a vytvořit takový architektonicky hodnotný koncept, který motiv rozhovoru tří věží rozvine. Dnes v r.2023 tedy nad nově vzniklým prostorem zvýšené půdy přidáváme věž čtvrtou.
Koncept
Prostor původní půdy využívaný jako klubovna byl poslední nezrekonstruovanou částí starého sborového domu. Jednalo se o provizorně přestavěnou část půdy s velkou střešní terasou s úchvatným výhledem na Liberec. Přizvednutí střechy a přestavba celé úrovně podkroví uvádí do souladu stavebně technické podmínky s materiálně technickými a bezpečnostními standardy a významně rozšiřuje možnosti komunitních aktivit sborové činnosti. Prostor je navržený jako multifunkční komunitní herna vč. základního vybavení jako wc, sprcha a kuchyňka. Bude sloužit pro dětské, dorostové, mládežnické akce s možností přespávání. Stejně tak zde bude možné ubytovat rodiny hostů, uskutečňovat zasedání staršovstev a klubové akce pro veřejnost. Vzhledem k plošným omezením a nedostatku úložného prostoru v celém objektu bude každý kout, každá nika využita pro vložení atypického nábytkového komponentu. Centrem dispozice je prostor „čtvrté“ věže s dominujícím velkoformátovým oknem s výhledem na panorama Liberce a okolních hor.
vzniká nárazem fantazie na skutečnost.
Karel Čapek