INTRO

bydlení ve volné krajině

Bydlení není jen pobyt v obytném pokoji, ale i na lodžii - malé soukromé “zahrádce”, pár květin a keříků v květináčích, o které se mohu starat. Lodžie je tak prostorná, že v ní je možné opravdu pohodlně trávit čas - i na lůžku nebo vozíčku, sledovat západ slunce, dívat se na lodě plující po řece. Lodžie jako rozšíření obytného prostoru posílí zážitek obyvatel ze života nad řekou s výhledem na lužní les na protějším břehu Labe. 

Velká atria jsou naopak vnitřním světem - umožňují setkat se s ostatními obyvateli, sledovat, co se děje v jiných částech budovy. 

‍

loděnice

Nepotřebný robustní skelet dostane nový život, novou příležitost sloužit lidem.

‍

kompozice

Dvě části stavby, založené na kompoziční síle kontrastu - starý, těžký, rigidní skelet a k němu měkké, dynamicky prohnuté “lehoučké” křídlo nové dostavby. Obě části jsou odlišné, zároveň ale mají něco společného - dva bratři na břehu Labe. Obě části nemají hladké obvodové zdi - tedy nejsou to krabice, ale jejich hrany jsou dominantně tvořeny prostorovou hrou velkorysých lodžií. Naší snahou bylo, aby obě stavby působily I přes své velké měřítko přátelsky - vlídně. 

‍

URBANISTICKÉ USPOŘÁDÁNÍ AREÁLU

Návrh naplno využívá stávající prostor skeletu bývalé loděnice - stávající stavba bude naplněna vestavbou Alzheimer centra. Přístavba bytového domu je záměrně situována tak, aby stavba měla dostatečný odstup od obytné zástavby, ale zároveň aby svou siluetou nenarušila volný prostor podél řeky. Cílem samozřejmě je, aby co nejvíce obyvatel obou částí areálu mělo výhled na řeku a ti ostatní výhled do intenzivního parku.

Směrem k ostatní stávající zástavbě areál přechází ve formě lesoparku. Také parkoviště je intenzivně zastíněno výsadbou stromů.

Prostory od stavby směrem k řece si představujeme jako veřejnou pobytovou plochu, která bude mít podporu v restauraci, kavárně a veřejných toaletách a zároveň v tom, že tímto prostorem prochází cyklostezka a pěší cesta podél Labe. Věříme, že se z tohoto místa stane oblíbený cíl procházek a cyklo-výletů obyvatel Nymburka i okolí. 

‍

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Charakter stavby je určen především velkorysými prostory liniových lodžií. Dalším výrazným motivem je záměrné setkání nového a starého. Mohutné sloupy původní haly loděnice se stávají výtvarným prostorotvorným motivem v prostoru lodžií I v prostorech vnitřních atrií. Zatímco výrazně tenčí sloupy nové stavby umožňují lodžiím lehce “levitovat” v prostoru. Pracujeme s kontrastem těžšího rigidního architektonického slovníku pro vestavbu do loděnice a lehkých proudnicových linií u novostavby.

Střecha nad původním skeletem přiznává původní sklon vazníků, čímž se velké měřítko celé stavby zjemňuje a její profil dvou sedlových štítů vyvolává lehce klasické asociace. Naopak nová dostavba - mladší sourozenec - je lehčí svobodomyslná s plochou střechou - je to architektonicky modernistické, vědomě optimistické gesto. Uvedené rozdíly v charakteru posiluje i řešení lodžií: zatímco u stávajícího skeletu sloupy předstupují před lodžie (i z důvodů investic a jednoduchosti provedení), u nové části jsou sloupy potlačené ustoupením za horizontální dynamickou linii průběžných lodžií.